Měrćin Nowak-Njechorński

Měrćin Nowak-Njechorński (13. června 1900, Njechorń6. července 1990, tamtéž) byl lužickosrbský malíř, spisovatel, novinář a překladatel.

náhled|Rodný dům v Njechorně Měrćin Nowak se narodil jako Martin Sodan (po otci Neumann) jako nemanželské dítě Lužické Srbky Ernestiny Sodanec a jejího otčíma, chudého německého dělníka Wilhelma Emila Neumanna Do školy chodil ve Worcynu, kde již začal projevovat svůj výtvarný talent. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v jeho rodině studoval umění v dálkovém kurzu, později nastoupil na uměleckou grafickou školu do Lipska. V roce 1920 měl ve Zhořelci svou první výstavu. Od roku 1921 studoval na akademii v Drážďanech. Během svých studií absolvoval i studijní pobyt na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Posléze studoval ještě ve Varšavě.

Roku 1923 se začal hlásit k lužickosrbské národnosti. Změnil své německé jméno Martin Neumann na Měrćin Nowak (později k němu připojil přídomek Njechorński podle jména svého rodiště), aktivně se účastnil činnosti Lužickosrbského Sokola, naučil se dokonale obě varianty lužické srbštiny a v době mezi světovými válkami působil jako novinář píšící ve prospěch nejmenšího slovanského národa (například obhajoval možnost vystupování u soudu v srbštině). Byl vedoucím redaktorem časopisů ''Serbski student'' a ''Sokołske listy'', psal články pro ''Serbske Nowiny'' a také pracoval v polském menšinovém časopise ''Młody Polak w Niemczech'' jako ilustrátor.

V době 2. světové války působil jako voják německého Wehrmachtu, na konci války skončil v americkém zajetí. Po válce působil ve vedení organizace Domowina, vydával překlady ze slovanských literatur (Gorkij, Gogol, Karel Čapek) a začal v NDR tvořit ilustrace s takzvanou budovatelskou tematikou, které však zároveň vyjadřovaly i tematiku národnostní. Působil také jako předseda Kruhu lužickosrbských výtvarných umělců.

V jeho literární i malířské tvorbě dominují folkloristická témata, obrazy z lužickosrbských dějin, bájí či lidových písní (jeho malířským vzorem byl Mikoláš Aleš). Na folklór navazuje i ve své původní prozaické tvorbě. Jako výtvarník je spjat hlavně s tisíci perokresbami, ale vytvořil také několik dřevorytů či rozměrných maleb. Získáno z Wikipedie
Zobrazuji 1 - 4 z 4 pro vyhledávání: 'Nowak-Njechorński, Měrćin, 1900-1990', doba hledání: 0,03 s.
Autor Název Vydáno Dostupnost
Nowak-Njechorński, Měrćin, 1900-1990 Drasta delnjołužiskich Serbow / Měrćin Nowak-Njechorński 1964
Nowak-Njechorński, Měrćin, 1900-1990 Złote kubleško / Serbska bajka / Po ludowym Měrćin Nowak-Njechorński ; Il. Měrćin Nowak-Njechorński 1989
Zejler, Handrij Nazyma : lyriska pěseň / Handrij Zejler ; il. Měrčin Nowak-Njechorňski 1964
Čarodejný koník / lužickosrbskú ľudovú rozprávku prerozprával a ilustroval Merčin Nowak-Njechorński ; z lužickosrbského originálu Kuzłarski konik preložil Peter Čačko... 1986
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat e-mailem